Vladimír MERTA

Písničkář

Jakýsi písničkář se ztratil
vykázaný z hranic své vlastní země
na zádech nesl bídu lidí
viděl svět příliš temně

Lidé odešli pracovat a den se krátil
a každý v duchu chtěl aby se vrátil
Poslal mi k svátku košík ovoce
Gorkého povídky a hrst rodné země
a já mu na oplátku poslal pohlednici
se Švejkem a Hradčanama
doplatil poštovné a poslal ji zpátky ke mně

Psal jak je lehké odjet na Západ
být svobodný a volný a nic nechápat
chtít zapomenout na křivdu a na ženu
a na změnu na kterou každý přísahal:
nikdy nezapomenu

Miloval zem kterou vlastní vojsko haní
sbíral včelí med do svých dlaní
na potkání rozdával svůj příděl
těm které znal těm které nenáviděl
na stole nechal otevřené psaní

Oběti tlumí vlastní hlasy
nachýlení jdou k volbám na věčné časy
ne není lehké odjet na západ
mít svobodu být volný a nic nechápat
je nutné zapomenout na ženu
a pokusit se zapomenout na změnu
na kterou každý přísahal:
nikdy nezapomenu

Poslal mi k svátku košík ovoce
Gorkého povídky a hrst rodné země
a jeho ukradené nápady
budou vlát po delším čase v cárech
z cizích praporů na cizí kazatelně

A my nachýlení
půjdeme pracovat uprostřed vlastní země
budeme vidět svět a vlastní budoucnost
jako on před léty
příliš temně

(1970)