Vladimír MERTA

Kde? Kdy? Já a ty

Ještě mi voděnka naději nese
slzička rosy po ráno v lese
Ještě mě kamínek do dlaně zebe
půjdu cestou necestou vedle tebe

Ještě mě polibek na skráni studí
pošlu ho po větru aby byl u ní
Slzy na hladině dělají kruhy
ze samé žízně slané studny

Po ránu na mě zármutek padne
chtěl jsem sny o tobě a neměl žádné
A hned je po všem co kdysi bývalo
přemýšlím o všem všechno mě zklamalo

Budu ti nádobou vědrem bezedným
že jsi šel za jinou a byl mi nevěrný
Budu ti píšťalkou s mollovou tóninou
vodou i studánkou líbeznou krajinou

Kdybychom rostli jak stromy v lese
to co se stalo odestane se
Kdybys mi upletl korálky z duhy
nebyl mě odvedl žádný druhý

Kdybych tě uviděl tenkrát ve snu
kamínku na dně k nohám ti klesnu
Rozlité olovo osud mi ukáže
nevěřím na slovo dokud se nestane

Nevěřím na osud samotu krutou
dokud tě odsud nenesu na rukou
Kdyby mě měli nést hrobníci na márách
byla bych ráda ach žes mě měl kdysi rád

Budeš mi děvčátko smuténkou studnou
hoď do ní semínko kruhy se uhnou
Budeš mi mládenče pramínkem v řece
hoď do něj šáteček vrátí se přece

Navěky tvoje – blízko jak do nebe
budu tě hledat rty dva kroky od tebe
Kdykoliv kdekoliv... až naposledy
nebude ani KDE?
Nebude ani KDY

(1976)